OECD Multilingual Summaries

OECD Internet Economy Outlook 2012

Summary in Czech

Výhled OECD pro oblast internetové ekonomiky na rok 2012

Přehled v českém jazyce

Rychle rostoucí poptávka po širokopásmovém připojení

Kombinace rozšířeného síťového pokrytí, dostatečné kapacity datových přenosů, cenově dostupných zařízení a možností konektivity ve většině zemí OECD podpořila růst v oblasti služeb a rozšířila možnosti práce s internetem.

Hlavním podnětem nedávné expanze internetu je bezdrátové připojení, které v roce 2009 předstihlo počet smluv o kabelovém širokopásmovém připojení. Od prosince 2011 je předpokládaný počet smluv o bezdrátovém širokopásmovém připojení (670 milionů) v zemích OECD více než dvakrát vyšší než počet zaplacených kabelových připojení (315 milionů) a bezdrátové připojení získává stále větší oblibu. Rychlost širokopásmového připojení se zvýšila, zatímco ceny klesly. Inzerované rychlosti technologie DSL a kabelového širokopásmového připojení se mezi lety 2008–2011 v zemích OECD každoročně zvýšily o 32 a 31 %, zatímco ceny se snížily o 3 a 4 %.

Dvěma technologiemi, které budou v blízké budoucnosti určovat trendy v oblasti konektivity, je vysokorychlostní připojení přes optická vlákna, která se nasazují blíže obývaným oblastem, a nové vysokorychlostní bezdrátové připojení. Díky tabletům a chytrým telefonům jsou počítače všudypřítomné (počet používaných mobilních telefonních čísel se od roku 2005 v zemích OECD více než dvojnásobil, v zemích mimo OECD se ztrojnásobil). Cloudové služby a mobilní internet umožňují přístup k datům „kdykoli a odkudkoli“, čímž razí cestu pro nové služby a aplikace.

Sektor ICT a krize

Rozšíření mobilního internetového připojení pomáhá sektoru informačních a komunikačních technologií (ICT) udržet se během krize nad vodou. Mezi lety 2000 a 2011 zaznamenaly vedoucí firmy v tomto oboru každoročně 6 % nárůst výnosů. Službám spojeným s odvětvím ICT se daří lépe než výrobě – v roce 2012 dosáhly hospodářského růstu ve výši 5 až 10 %. Zaměstnanost v tomto sektoru si také polepšila: špičkové firmy v roce 2011 zaměstnávaly celosvětově více než 14 milionů lidí, což je ve srovnání s rokem 2010 o 6 % více. Mezi těmito firmami zaznamenaly nejvyšší nárůst výnosů a počtu zaměstnanců společnosti, které se zabývají poskytováním internetového připojení.

Podíl elektronického obchodování na celkových výnosech stále roste. Přestože je v některých zemích stále malý, obecně vzato se zvyšuje, stejně jako podíl firem, které nakupují a prodávají zboží a služby přes internet.

Sektor ICT i nadále láká rizikové kapitalisty: v roce 2011 se podílel na celkovém rizikovém kapitálu ve Spojených státech, které představují největší světový trh, více než 50 %. Investice rizikového kapitálu dosahují historicky nejvyšší úrovně, s výjimkou anomální odchylky během internetové akciové bubliny v roce 2000. Pokračuje i výzkum a vývoj v oblasti ICT – v Koreji a Finsku tvoří více než 1,5 % HDP.

Internet ve firmách

Internet ovlivňuje téměř všechny oblasti ekonomiky, od zpřístupnění těžko dostupných dat online až po transformaci celých trhů, jak k tomu dochází na poli hudby, videa, softwaru, knih nebo zpravodajství.

Firmy byly mezi prvními uživateli internetu a pomohly s jeho upgradem na vyšší rychlost. V roce 2003 mělo v „patnáctce“ zemí EU přístup k širokopásmovému připojení méně než čtyřicet procent firem. V roce 2009 tuto možnost mělo už devět společností z deseti. Na konci roku 2011 byly k internetu připojeny téměř všechny firmy v zemích OECD. Ve dvou třetinách států sdružených v OECD používá internet více než 95 % společností. Pouze malá část nejmenších firem dosud nemá internetové připojení. V roce 2010 nemělo v evropské pětadvacítce přístup k internetu pouze 5,7 % malých firem (s 10 až 49 zaměstnanci).

V oblasti firem vedla restrukturalizace obchodních modelů v souvislosti s využíváním internetu k vyšší efektivitě a rapidnímu růstu nových obchodů online. Existuje však prostor pro další pokrok, protože společnosti využívají internet častěji k nákupu nebo objednávání zboží a služeb než k přijímání objednávek. A počet firem, které prodávají zboží online, je výrazně nižší než počet těch, které ho přes internet objednávají. V roce 2010 v průměru využívalo internet k nákupům 35 % všech společností s více než deseti zaměstnanci, zatímco k prodeji zboží a služeb jen 18 % těchto firem.

Internet v domácnostech

Internet mění způsob života jednotlivců: přináší větší výběr digitálního zboží a služeb, nižší ceny, lepší způsob shromažďování informací, více distribučních kanálů atd. Přibližně 70 % domácností v zemích OECD má přístup k širokopásmovému internetu, jehož rychlost se stále zvyšuje a cena klesá. Přechod k mobilnímu internetovému připojení ovlivňuje i způsob mezilidské komunikace a konzumace obsahu, což dokazuje výrazný nárůst uživatelů sociálních médií.

Internet se stal i nezbytným nástrojem pro hledání vhodných zaměstnanců a pracovních pozic: v roce 2010 uvedlo v průměru 17 % uživatelů, že internet použili při hledání zaměstnání.

Navzdory nedávným pokrokům v oblasti konektivity je využívání internetu u určité části populace (věková skupina 16 až 24letých) pravděpodobnější než u jiných (lidé starší 65 let). S omezenějším přístupem k internetu se pojí i další demografické charakteristiky, například nižší příjem nebo úroveň vzdělání.

Digitální obsah

Digitální obsah je zřejmě nejdůležitějším faktorem, proč mezi spotřebiteli obliba internetu roste. Výnosy z prodeje digitálního obsahu rostou rychle napříč všemi sektory. V absolutních číslech představuje největší trh online reklama, následují ji počítačové hry a videohry, hudba, filmy a videa online. V roce 2010 byly hry na špičce celosvětové poptávky spotřebitelů: generovaly zhruba 39 % celkových výnosů digitálního obsahu. Podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) tvořila digitální hudba 29 % výnosů nahrávacích společností, což je čtyřikrát více než příjmy z online prodeje knih, novin a filmů dohromady, přestože tato odvětví jsou obecně výrazně větší.

Za poslední dva roky byl zaznamenán značný nárůst počtu zařízení, která poskytují přístup k digitálnímu obsahu online. Rozšiřuje se i počet zdrojů obsahu: sociální sítě a nové služby v oblasti audia a videa pomáhají podporovat růst sektoru ICT a vytvářet nové obchodní modely. Aby přežily, musí kvůli přechodu k digitálním technologiím firmy ve stále více odvětvích přehodnocovat své obchodní modely a přizpůsobovat se novinkám.

Počet uživatelů širokopásmového připojení se každý rok zvyšuje. Na kabelových i mobilních platformách roste popularita služeb videa a zábavy. Podle údajů společnosti Sandvine předstihly aplikace zábavy v reálném čase v oblíbenosti sítě P2P (peer‑to‑peer), a staly se tak hlavním hnacím prvkem zvyšování síťové kapacity v Severní Americe, kde v roce 2012 tvoří 58 % provozu během špičky a téměř 65 % přijímaných dat ve špičce. Samotná služba streamingu videa Netflix se ve stejném roce ve Spojených státech podílela na provozu během špičky 32,9 %.

Tomuto přechodu k zábavě online napomáhají také zařízení jako set‑top‑boxy a herní konzoly. Společnost Cisco očekává, že síťový provoz se mezi lety 2010 a 2015 čtyřikrát zvýší s ročním tempem růstu ve výši 32 %. Podle společnosti Sandvine většina provozu, který souvisí se zábavou v reálném čase (54,3 %), spadá pod streamování videa a audia a 15,6 % tohoto obsahu je zobrazeno na mobilních zařízeních a tabletech, které jsou připojeny k domácí síti WiFi.

ICT a zdravotnictví

Internet má vliv na všechny sektory ekonomiky, ale ICT nabízí zvláštní přínos především pro oblast zdravotnictví. Použití informačních a komunikačních technologií zde může zvýšit efektivitu a kvalitu péče, snížit provozní náklady a přinést zcela nové léčebné režimy. Vlády v zemích OECD si uvědomují tento potenciál a přebírají na sebe stále větší část nákladů na realizaci projektů, které zajistí, že tyto možnosti budou využity.

Jedním z příkladů jsou elektronické zdravotní záznamy (EZZ), které zajišťují včasný přístup k lékařským informacím a jejich lepší přenos napříč zdravotnickými zařízeními, díky kterému je léčba pacientů rychlejší a efektivnější. Telemedicína je čím dál častěji považována za důležitý nástroj pro zajištění pokročilé zdravotní péče, především na venkově a v odlehlých oblastech, kde je nedostatek odborníků i zdravotnického vybavení.

Mnoho zdravotnických systémů ICT však vzájemně nekomunikuje, a sdílení lékařských informací tak zůstává závažným problémem. Elektronická výměna zdravotních údajů mimo nemocnici s jinými poskytovateli také není plně realizována ani v zemích, kde byly projekty EZZ zvlášť úspěšné. Pro budoucí úspěch je nezbytný další rozvoj širokopásmové sítě, otevřených standardů a interoperability.

Zabezpečení a soukromí

Hlavní role internetu v ekonomice bude záležet na tom, zda se uživatelé, firmy a vlády budou cítit při práci se sítí bezpečně a zda budou věřit klíčovým aplikacím a službám. Stále se množí malware, útoky DoS (Denial of Service) a další, které ohrožují důvěryhodnost, integritu nebo dostupnost informačních systémů a sítí. Tam, kde se shromažďují, ukládají nebo zpracovávají osobní údaje, mohou mít tyto incidenty velký dopad na soukromí. Proto vlády věnují zabezpečení kyberprostoru a hrozbám souvisejícím s ochranou dat rostoucí pozornost.

Data o významu inovací v oblasti soukromí nejsou úplná, protože údaje z výzkumu a vývoje lze jen těžko dohledat nebo protože autoři technologií, které zlepšují ochranu soukromí, je často nedávají patentovat. Inovace na poli ochrany soukromí zachycují lépe statistiky o ochranných známkách. Počet aplikací s ochrannými známkami, které se soustředí na ochranu soukromí, je však šestkrát nižší než počet aplikací, jež se zabývají zabezpečením informací. To může ukazovat na to, že technologie a produkty související se zabezpečením soukromí jsou méně inovovány než ty, jejichž úkolem je zabezpečení informací.

Rostoucí význam zabezpečení informací a soukromí na organizační, národní a mezinárodní úrovni svědčí o tom, že se bude zvyšovat poptávka po odbornících na tuto oblast, jejichž dovednosti tak budou pro další rozvoj inovací klíčové.

„Internet věcí“

Vývoj internetu je na vrcholu potenciální velké expanze, která přinese rozšíření do předmětů, které obvykle nejsou spojovány s komunikačními funkcemi. Elektrické zásuvky, automobily a dokonce například žárovky jsou stále častěji připojeny k internetu, a tak využívají nové možnosti. Očekává se, že tato přicházející třetí vlna internetové konektivity přinese funkce, které zajistí připojení desítek až stovek zařízení v každé rodině a tisíce nebo i miliony zařízení v každé společnosti.

Tento „internet věcí“ pohánějí dva faktory: všudypřítomnost sítí a klesající ceny komunikačních modulů, které slouží k připojení zařízení. Společnost Ericsson očekává, že do roku 2020 bude k internetu připojeno 50 miliard mobilních bezdrátových zařízení, a toto číslo by mohlo časem vyšplhat až na 500 miliard. Kdyby se například do každého automobilu instalovalo komunikační zařízení, při předpokládané životnosti po dobu deseti let by se do roku 2020 vyrobilo okolo 700 milionů vozů, které by umožňovaly vzájemnou komunikaci mezi přístroji. Kdyby byly v rámci zavádění inteligentní sítě připojeny všechny elektrické zásuvky v Severní Americe, brzy by vzniklo 10 miliard spojení.

S rostoucím propojením ekonomik a společností se zařízeními, jež spolu stále komunikují a přinášejí uživatelům informace, budou data zpracována a poskytována jako nespočet signálů, které se budou přenášet napříč několika zařízeními a sítěmi. Lidé budou dostávat stále více informací o svém okolí, ale informace o lidech budou poskytovány také třetím stranám. Je proto důležité zvážit aspekty ochrany soukromí.

Měření internetové ekonomiky

Vlády čím dál více dotují zavádění širokopásmového připojení, buď prostřednictvím přímých veřejných investic, nebo úpravou programů univerzálních služeb. Zatím však neexistuje obecně přijímaná metodologie ani měřítko, které by zachytily celou internetovou ekonomiku. Tento Výhled pro oblast internetové ekonomiky však vychází ze stávajícího výzkumu OECD a využívá dostatečně podrobných údajů, které jsou k dispozici pro Spojené státy, na jejichž základě odhaduje, že přibližně 13 % z přidané hodnoty podnikatelského sektoru z roku 2010 lze v USA přičíst aktivitám souvisejícím s internetem. Tento předběžný údaj snad v budoucnu přispěje k lepšímu sběru dat i přesnější metodologii.

Dvěma důležitými předpoklady, které jsou nutné pro hlubší analýzu, jsou velmi kvalitní vstupní data a robustní model pro jejich interpretaci. Srovnání různých zemí dále vyžaduje sladění sběru dat napříč státy, což pravděpodobně potrvá několik let. Plný dopad internetu na naše ekonomiky tak zůstává nejasný, přestože se dostupné možnosti komunikace a přístupu k informacím rychle rozšiřují. Je ale zřejmé, že internet se stává klíčovou ekonomickou infrastrukturou, přináší revoluci do oblasti obchodu a slouží jako platforma pro inovace.