Shrnutí

Zřízení regulatorního sandboxu českými orgány by mohlo podpořit inovace ve finančním sektoru a zároveň umožnit orgánům dohledu sledovat a řešit vznikající rizika spojená se zaváděním inovativních technologií v oblasti financí, přičemž potenciální přínosy by se rozšířily na všechny zúčastněné strany. Lepší komunikace a interakce s FinTechovými společnostmi prostřednictvím konstruktivního dialogu a individualizovaného poradenství, jasné pokyny týkající se kategorie licence odpovídající inovativnímu obchodnímu modelu a podpora při přípravě žádosti o licenci jsou některé z potenciálních přínosů pro FinTechové společnosti, které tak mohou činit informovanější rozhodnutí, rozvíjet strategie na míru a zajišťovat soulad s platnými předpisy. České orgány mohou lépe porozumět tomu, jak tyto inovativní mechanismy mohou změnit rizikový profil určitých finančních činností, a v případě potřeby usnadnit vypracování odpovídajících politických reakcí. Viditelné úsilí o zlepšení dialogu mezi orgánem dohledu a FinTechovými společnostmi může zvýšit důvěru investorů v životaschopnost místních FinTechových společností a atraktivitu domácího trhu s finančními technologiemi a signalizovat otevřenost vůči bezpečným inovacím v oblasti financí, což podpoří činnost začínajících FinTechových společností.

Prostřednictvím regulatorního sandboxu lze zvýšit právní jistotu, aniž by bylo nutné obcházet pravidla pro FinTechové společnosti, pokud jsou v rámci takového zprostředkovatele nadále uplatňována stávající pravidla a předpisy. Kromě toho může regulatorní sandbox prospět orgánům dohledu tím, že jim umožní lépe sledovat činnosti FinTechových společností a zajistit soulad s novými regulačními rámci (např. s nařízením o trzích kryptoaktiv (MiCA) nebo s pilotním režimem technologie distribuovaného registru (DLT)) a zároveň jim umožní zvážit veškeré nezbytné nástroje a zdroje potřebné k zajištění řádného prosazování předpisů v těchto nových oblastech.

Doporučený návrh českého regulatorního sandboxu vychází ze studie proveditelnosti pro jeho implementaci v České republice a je přizpůsoben jejím specifikům s ohledem na relevantní příležitosti a omezení domácího prostředí. Klíčová doporučení ohledně návrhu českého regulatorního sandboxu jsou uvedena níže.

Definice „inovativního finančního produktu“: nový nebo vylepšený finanční produkt, služba nebo obchodní strategie, které využívají nové/vznikající technologie k poskytování inovativních/zdokonalených finančních služeb.

Cíle navrhovaného regulatorního sandboxu pro FinTechové společnosti: usnadnit inovace a urychlit výrobní inovace; podpořit hospodářskou soutěž a finanční začlenění ve finančním sektoru; usnadnit zavádění nových technologií a přilákat FinTechové společnosti.

Doporučená oblast působnosti: meziodvětvová bez omezení týkajících se odvětví činnosti, pokud přímo či nepřímo spadá do působnosti finančních orgánů. V této souvislosti se výrazem „nepřímo“ rozumí finanční činnost, která nemusí spadat pod stávající definice činností vyžadujících povolení od orgánů, ale přesto může mít dopad na finanční sektor. Žadatelé musí ve všech případech splňovat kritéria způsobilosti.

Limity testovacího prostředí: Doporučená struktura nedoporučuje poskytovat žádné výjimky, omezená povolení nebo jiné zmírnění stávajících platných pravidel, které by bylo v každém případě v rozporu s pravidly EU. Doporučuje se, aby se u firem účastnících se českého regulatorního sandboxu a dle uvážení orgánu dohledu přiměřeně uplatňovaly stávající požadavky na regulaci a dohled, které spadají do regulace finančních služeb EU. Tato přiměřenost se může vztahovat na proces správy a řízení, požadavky na systém a kontrolu, složení představenstva, finanční zdraví, pověst, zkušenosti s řízením a dosavadní výsledky. Orgán dohledu by měl uplatňovat přiměřenost v jednotlivých případech v závislosti na obchodním modelu a platných pravidlech.

Dohled regulačních orgánů a orgánů dohledu: Doporučením, které českému regulatornímu sandboxu umožní maximalizovat provozní přínosy a zlepšit šíření regulační jasnosti na jedné straně a porozumění obchodním modelům ze strany orgánu dohledu na straně druhé, je, aby sandbox zřídily české orgány. Taková je praxe u všech regulatorních sandboxů v EU.Vzhledem k tomu, že navrhovaný testovací rámec nenabídne společnostem podílejícím se na sandboxu výjimky nad rámec výjimek stanovených vnitrostátními a evropskými právními předpisy, není pro zřízení regulatorního sandboxu nutné provádět legislativní změny. České orgány by mohly regulatorní sandbox zřídit vnitřním aktem nebo vyhrazením míst pro koordinaci jeho činnosti v rámci příslušných orgánů.

Standardní regulatorní vs. datový sandbox: Doporučením pro český sandbox je začít se zřízením „standardního“ regulatorního sandboxu a do maximální možné míry zajistit sdílení dat, pokud to podmínky dovolí. Proveditelnost této možnosti bude založena na i) dostupnosti datových souborů a schopnosti je zpřístupnit; ii) kapacitě orgánů účastnících se regulatorního sandboxu. Rovněž by bylo možné předpokládat, že datový sandbox bez regulatorní složky by mohl být zajišťován externě anebo existovat mimo české orgány, i když i v tomto případě by se orgány musely účastnit mimo jiné prostřednictvím poskytování údajů. Tyto dva typy sandboxů, regulatorní a datové, se vzájemně nevylučují.

Typy dat v datovém sandboxu: Doporučení ohledně českého datového sandboxu bude záviset na analýze proveditelnosti tohoto úsilí, která bude dáledo značné míry záviset na datových souborech, jež lze zpřístupnit, s přihlédnutím k právním a technickým omezením ve vztahu ke společnostem zapojeným do takového zprostředkovatele. Rovněž bude záviset na přidělení kapacity pro provoz tohoto sandboxu, jak z hlediska počtu, tak z hlediska technických dovedností, aby byl jeho provoz možný.

Syntetická data v datovém sandboxu: V prvních fázích vývoje datového sandboxu se doporučuje této možnosti vyhnout, pokud neexistuje ochota využít důležité zdroje, a to jak interně / již existující, tak externě z hlediska poskytovatelů specializovaných služeb, které nemusí být dostupné v rámci českých orgánů. V budoucnu mohou české orgány v závislosti na dostupnosti zdrojů a zkušenostech se sandboxem zvážit zapojení do fáze datového sandboxu, která bude náročnější na zdroje a bude zahrnovat syntetické datové soubory.

Účastníci: Do kategorie společností, které se mohou zúčastnit a považovaly by účast za užitečnou, by patřily společnosti, které již mají licenci, ale chtějí vyzkoušet novou technologii anebo obchodní model, dále společnosti, které v rámci finančních právních předpisů nemají potřebnou licenci k poskytování požadované činnosti, a společnosti, u kterých není jisté, zda činnost vyžaduje licenci v rámci finančních právních předpisů.

Kritéria způsobilosti: Doporučuje se, aby účastníci regulatorního sandboxu měli příslušnou licenci pro vykonávanou regulovanou činnost nebo byli připraveni o licenci požádat, aby ji měli před zahájením testovací fáze, pokud se orgán dohledu domnívá, že činnost spadá do oblasti regulované finanční činnosti. V případě, že se orgán dohledu domnívá, že licence není nutná, je na uvážení českých orgánů, zda společnosti testování povolí, či nikoli. To by mohlo být přínosné jak pro české orgány, tak pro poskytovatele služeb, například pokud se právě projednává regulace v této oblasti a spolupráce by byla vyhodnocena jako přínosná pro seznámení se s tímto typem produktu.

Vzor povolení: Účastníci jsou předem vybráni zvláštním poradním výborem na základě přiložených kritérií způsobilosti. Poradní výbor poskytne nezávazné doporučení. To pak bude potvrzeno nebo zamítnuto českými orgány, ale neplatí to pro ČNB, neboť ČNB nemá k vydání takového rozhodnutí žádný právní základ. Orgán provozující sandbox vydá rozhodnutí o výběru po zvážení doporučení poradního výboru.

Prohlášení o vyloučení odpovědnosti

Za zveřejnění tohoto dokumentu odpovídá generální tajemník OECD. Názory a argumenty, které jsou v něm uvedeny, nemusejí nutně odrážet oficiální postoje členských zemí OECD.

Tento dokument byl vypracován s finanční pomocí Evropské unie. Názory zde vyjádřené nelze v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Evropské unie.

Tento dokument ani žádná v něm uvedená data a mapy se nedotýkají statusu ani svrchovanosti jakéhokoli území, vymezení mezinárodních hranic ani názvu jakéhokoli území, města nebo oblasti.

Statistická data pro stát Izrael poskytly na svou odpovědnost příslušné izraelské úřady. Použitím těchto údajů ze strany OECD není dotčen status Golanských výšin, východního Jeruzaléma ani izraelských osad na Západním břehu Jordánu podle mezinárodního práva.

Poznámka Turecké republiky
Informace uvedené v tomto dokumentu odkazující na „Kypr“ se vztahují na jižní část ostrova. Na ostrově není žádný jednotný orgán, který by zastupoval zároveň kyperské Turky a kyperské Řeky. Turecko uznává Severokyperskou tureckou republiku (SKTR). Turecko zachová svůj postoj k tzv. kyperské otázce, dokud nebude nalezeno trvalé a spravedlivé řešení v rámci OSN.

Poznámka všech členských států Evropské unie, které jsou členy OECD a EU
Kyperskou republiku uznávají všechny členské státy OSN s výjimkou Turecka. Informace uvedené v tomto dokumentu se týkají oblasti, která je skutečně spravována vládou Kyperské republiky.

Původní název: OECD (2023), Supporting FinTech Innovation in the Czech Republic: Regulatory Sandbox Design Considerations, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/081a005c-en.

Tento překlad zadala OECD. Jediné oficiální verze jsou anglická anebo francouzská znění.

Fotografie: Obálka © monsitj/Getty Images.

Opravy publikací lze nalézt online na adrese: www.oecd.org/about/publishing/corrigenda.htm.

© OECD 2023

Na používání tohoto díla v digitální i tištěné podobě se vztahují Podmínky uvedené na https://www.oecd.org/termsandconditions.