OECD Multilingual Summaries

OECD Pensions Outlook 2018

Summary in Czech

Výhled OECD na rok 2018 týkající se důchodů

Přehled v českém jazyce

Kombinace fondových a průběžně financovaných důchodů, automatické mechanismy a silná záchranná síť pro penzisty zlepšují možnosti v důchodu

Zákonodárci podílející se na tvorbě důchodového systému by měli zohledňovat jejich cíle (zmírnění chudoby, přerozdělování, udržitelnost a tzv. consumption smoothing) a rizika (demografická, sociální, pracovní, makroekonomická a finanční).

Důležitou roli hraje silná záchranná síť pro penzisty společně s diverzifikovaným a vyváženým důchodovým systémem s fondovou složkou, především je‑li cílem dané politiky podporovat a přerozdělovat státní úspory na dlouhodobé investice. Dobře koncipované důchodové systémy kromě toho potřebují i automatické mechanismy, které přizpůsobují dávky ekonomické a demografické realitě. Systémy by měly být finančně udržitelné a měly by být zdrojem určitých jistot prostřednictvím daných pravidel pro poskytované dávky.

Při diverzifikaci důchodových systémů by země měly zavádět fondový systém důchodů postupně, především pokud příspěvky částečně, nebo dokonce zcela nahradí stávající systém průběžného financování. Zákonodárci by měli přechod mezi systémy pečlivě posoudit, neboť může představovat dodatečnou krátkodobou zátěž veřejných financí a zvyšovat rizika pro jednotlivce.

Země mohou zlepšit plán finančních pobídek na podporu spoření na důchod

Daňové a nedaňové finanční pobídky mohou propagovat spoření na důchod tak, že jednotlivcům nabídnou celkové daňové zvýhodnění prostřednictvím snížení objemu daně zaplacené za celý život, ačkoliv s tímto krokem jsou spojeny fiskální náklady. Plán pobídek by měl počítat s potřebami a možnostmi spoření na důchod napříč všemi příjmovými skupinami a jakožto minimální požadavek zajistit daňovou neutralitu mezi spotřebou a úsporami.

Daňová pravidla by měla být jasná, stabilní a shodná napříč všemi plány spoření na důchod. Pro zajištění stejných daňových zvýhodnění napříč všemi příjmovými skupinami lze využít daňové dobropisy, pevné sazby daňových odpočtů nebo příspěvky odpovídající příjmu. Země, které využívají daňové dobropisy, mohou zvážit možnost uplatnění těchto slev prostřednictvím zpětného vyplácení na penzijní účty. Nedaňové pobídky, především podpora v pevně stanovené nominální hodnotě, pomohou podpořit spoření lidí s nízkými příjmy. Země s daňovým systémem EET (tj. systémem odložené daně z příjmů, v němž jsou odváděné příspěvky i případné investiční výnosy z penzijních úspor od daní osvobozeny a daněny jsou až vyplácené dávky) by měly pokračovat v plánu odloženého zdanění a všechny země uvažující o zavedení finančních pobídek by měly zvážit své fiskální možnosti a demografické trendy.

Harmonizace poplatků a nákladů na správu důchodového spoření vyžaduje důslednější zveřejňování, regulaci cen a strukturální řešení

Poskytování důchodových služeb zahrnuje náklady například na administrativní a investiční činnost, které hradí členové systému a zaměstnavatelé. Tyto náklady mohou do velké míry ovlivnit výslednou hodnotu naspořených prostředků na důchod. Některé důchodové systémy mohou být rovněž nákladnější, například ty s většími možnostmi volby.

Je zásadně důležité přijmout opatření pro větší transparentnost, to ale samo o sobě na vyvážení nákladů a poplatků nestačí. Tato opatření fungují nejlépe tehdy, když jsou podpořena regulací v oblasti cen a strukturálními řešeními. Pro maximalizaci čistých výnosů mohou zákonodárci a regulační orgány rovněž využít opatření jako referenční srovnávání a pevnější svázání investičních nákladů s výkonností portfolia.

Užitečným vodítkem pro posílení regulačních rámců jsou řízení a investiční přístupy investičních společností celostátního významu

Několik investičních společností celostátního významu má společné znaky a slouží jako důkazy dobrého řízení a dobrých investičních přístupů. Jejich regulační a právní rámce jsou odděleny od státu, mají jasně definované cíle a směr své investiční strategie, kontrolní komisi, která odpovídá příslušným úřadům a členům, a jsou transparentní ohledně uspořádání svého vedení, řízení investic a rizik, aby se mohly zodpovídat různým zúčastněným stranám.

Tyto společnosti definují své výkonnostní cíle v rámci svého poslání a výkonnost sledují spíše s ohledem na tento dlouhodobý cíl než na tržní měřítka. Pro instituce, které spravují osobní účty, jsou preferovanými strategiemi fondy se stanoveným datem splatnosti a fondy životního cyklu. Dlouhodobé strategie návratnosti mohou zajistit lepší návratnost, ale s vyšším rizikem, že v době odchodu do důchodu nebudou mít členové k dispozici dostatek prostředků.

K lepším možnostem v důchodu přispívají automatické mechanismy, předem dané možnosti, jednoduché informace a možnost volby, finanční pobídky a vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti

Nízká úroveň finanční gramotnosti a behaviorální předsudky mohou vést k nevhodným rozhodnutím ohledně důchodu.

Proti dopadům pasivity některých lidí mohou pomoci mechanismy jako automatické zařazení do systému a postupné zvyšování příspěvků, a přispějí tak k tomu, že důchodové systémy budou inkluzivnější, a zároveň pomohou navýšit úroveň příspěvků. Lidé, kteří se nedokáží nebo nechtějí rozhodnout o výši příspěvku, poskytovateli důchodu, investiční strategii a produktech pro období po odchodu do důchodu, mohou těžit z předem daného nastavení možností.

Existují také další nástroje, které pomáhají při rozhodování, například webové aplikace, zúžení možností či zjednodušení srovnání jednotlivých produktů a také finanční pobídky. Jednoduchým způsobem předání hlavních informací je předběžný důchodový výměr, naproti tomu semináře vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti a finanční poradenství mohou lidem pomoci těmto informacím porozumět.

Problematiku finančního znevýhodnění populačních skupin s nižší střední délkou dožití řeší větší flexibilita v oblasti důchodového věku a progresivní státní důchody a daňová pravidla

Lidé z nižších socio‑ekonomických skupin mají nižší předpokládaný věk dožití než lidé z vyšších socio‑ekonomických skupin. Tito lidé mohou být finančně znevýhodněni v případě, že v důchodu stráví v poměru k délce produktivního věku kratší dobu, a dostanou tak "zpět" menší část příspěvků, které odvedli do systému fondových důchodů. Státní důchody a daňová pravidla mohou pomoci některé tyto nevýhody kompenzovat.

Politiky zaměřené na zlepšení udržitelnosti důchodového systému budou muset ve světle zvyšující se střední délky dožití zvážit, jak mohou být ovlivněny různé socio‑ekonomické a genderové skupiny. Obecně bude třeba prodloužit dobu, kdy lidé pracují, ne všechny skupiny toho ale budou schopny. Pro zlepšení možností v důchodu pro všechny skupiny a zajištění toho, že nižší socio‑ekonomické skupiny nebudou v důchodu znevýhodněny kvůli nižšímu předpokládanému věku dožití, je klíčová větší flexibilita v případě důchodového věku.

Pozůstalostní důchody stále hrají důležitou roli, neměly by však omezit motivaci pracovat nebo přerozdělovat prostředky mezi lidmi bez partnera a páry

Pro snadnější zajištění životních standardů i po smrti partnera jsou pozůstalostní důchody stále nezbytné. Žijící partner by ale neměl mít na trvalý důchod nárok před dosažením důchodového věku. Místo toho by měly být k dispozici dočasné příspěvky, které mu pomohou přizpůsobit se nové životní situaci.

Náklady na pozůstalostní důchody by měly být internalizovány v rámci každého páru, nebo přinejmenším v rámci všech párů. V rozpočtově neutrální reformě to znamená, že výše důchodu pro lidi žijící bez partnera bude vyšší než pro ty, kteří žijí v páru a těží ze systému pozůstalostních důchodů.

Partneři z předchozích svazků by na tento důchod neměli mít nárok, neboť se v daném okamžiku nemusí vyrovnávat s novou situací v oblasti spotřeby. Určité výhody přináší rozdělení nároku na důchod, ačkoliv některé země upřednostňují individuální přístup k partnerům včetně podpory rovnosti žen a mužů.